VOKOLOPRIGLU

 Již zítra v 10:55 se opět postavím na startovní čáru tohoto super závodu. Účast zde je pro mě vždycky svátkem. Nejinak tomu bude i letos, přestože mým hlavním cílem v podzimní části sezóny je Frankfurtský maraton, který se koná 29.10. VOKOLOPRIGLU je totiž moje srdeční záležitost. Proč? Protože jsem zde doma. Každý jistě máte vztah k nějakému místu a právě mým nejoblíbenějším místem je Brněnská přehrada a její okolí. Bydlím v nedaleké obci Chudčice. Od té doby, co běhám a letos je to již 10 let se téměř všechny moje naběhané kilometry odehrávají v lesích okolo přehrady. Zejména, když mám dlouhý běh, tak oběhnout Prigl je jasná volba. Náročný profil dává nohám dobrou sílu, kterou pak využívám v rovinatých závodech a především na každém ročníku VOKOLOPRIGLU.

Od roku 2010, kdy byl 1. ročník jsem vynechal pouze v roce 2014, protože jsem si na Berlínském maratonu o 14 dní dříve způsobil zánět v chodidle. Přesto jsem se přišel podívat, abych zažil tu skvělou atmosféru a mohl zafandit běžcům, kteří zdolávali svou 14,1 kilometrů dlouhou výzvu.

Pro ty z vás, kteří jste ještě neběželi trať vedoucí okolo “Brněnskýho móře”, tak ji představím. Řekl bych to takto: “Vlnky, vlny, vlnky”. Prostě jak u moře. 😀

Úvodní kilometry jsou mírně zvlněné. První pořádná vlna, která se před Vámi objeví začíná před 3. km a ještě než doběhnete na 4. km překonáte další,  ještě zákeřnější. Naštěstí 5. km je z kopce a můžete se hezky vydýchat, než přijde nejtěžší pasáž. Nejdříve  stoupáte k lávce pod hradem Veveří, ale tady to teprve začíná. Poté vběhnete do lesíku a v kamenitém terénu zdoláváte další kopec, který dokáže pěkně přiškrtit přívod kyslíku, jenže vás hned čeká nebezpečný a technický seběh. Doporučuji, moc nepřemýšlet, co se vám na těch “skalách” může stát a taky moc nebrzdit, ten píseček sakra klouže. Důležité je, pořádně mrskat nohama. Když se vymaníte ze skalek, opět chytnete tempo, protože Vás čeká jediný rovný kilometr, který na Priglu je. Užijte si ho, není to na dlouho. Následně se vám do cesty postaví nejdelší kopec závodu. Tady, ale musíte zabrat a vyběhnout ho tempově. Poté dlouhý seběh a už blížíme k 10. km. Jestli máte žízeň, tak se trochu napijte. Nepřežeňte to, ať na závěrečnou pasáž nemáte v žaludku rybník plný žab, co chtějí raději vyskočit a užít si v okolí Priglu. 😀 Poslední 4 kilometry to je jedna vlnka za druhou, Do cíle daleko, tak dají ještě pěkně zabrat. Nebojte se jich, ze seběhu si vždy odpočinete. Poslední kilometr od přístaviště už je za odměnu, tak si ho nezbývá než užít a pak si to ještě se soupeři rozdat v cílové rovince. Atmosféra je vždy úžasná, tak ukažte, co ve vás je.

Moje vzpomínky na VOKOLOPRIGLU.

  1. První ročník. Pamětníci vědí, že se běželo obráceným směrem než je tomu letos. Prohrál jsem až v závěru s Lukášem Kourkem, když jsem celý závod odtáhl. 2. místo. Zamrzelo.

 

2011.Směr trati se otočil. Stejně tak i pořadí na stupních vítězů.  Lukášovi jsem prohru vrátil. 1. místo. Velká radost.

 

 

2012. Na startu se poprvé objevují Keňani. Dva ze tří jsem
porazil. 2. místo za Elishou Sawem. Po tomto závodě jsem se seznámil Terezkou, která se za nedlouho stala mojí holkou a běháme spolu již 5 let. 🙂 Takže bych i přes 2. místo, tento závod hodnotil, jako nejúspěšnější. 

 

 

 

2013. Vítěz Keňan, já v závěru opět prohrál s Lukášem Kourkem. 3. místo. Zklamání.

 

 

2014.  Po Berlínském maratonu jsem měl přetížené šlachy v chodidle a dostal do nich zánět. Na start jsem nenastoupil, tak jsem s chutí fandil na trati.

 

 

  1. Návrat na 1. místo. Měl jsem štěstí. Opět jsem měl po Berlínském maratonu problémy. 10 dní před startem VOKOLOPRIGLU se mi natrhl zadní stehenní sval. Snaha o návrat byla, tak enormní, že jsem si stehno ještě spálil mrazem.Ještě dva dny před před výstřelem nebyl můj start jistý. Musel jsem běžet opatrně a poslední dva kilometry jsem stehno opět začal cítit. Vyhrál jsem i přesto, že jsem zaběhl svůj zdaleka nejhorší čas, ale na to se historie neptá.

 

  1. Bezpečné vítězství v novém osobním rekordu. Chtěl jsem vylepšit čas z minulého roku, aby se neříkalo, že si chodím na Prigl zaklusat. To nikdy. Prigl se nikdy neběží na půl.

Menší statistika:

(2010) 2.místo; čas: 44:42

(2011) 1.místo; čas: 44:26

(2012) 2.místo; čas: 44:16

(2013) 3.místo; čas: 44:17

(2014) pouze fanoušek

(2015) 1.místo; čas: 45:37

(2016) 1.místo; čas: 44:05

 

A jak to dopadne zítra? Nechme se překvapit.

 

Přeji, ať se vám běží lehce a s větrem v zádech, i když to dost dobře na VOKOLOPRIGLU  není možné. 😀